Na počátku bylo… Já. Martin Stehno. Seděl jsem o přestávce v dílně, když tu za mnou přišel kolega, který se věnuje železničnímu modelářství, že má doma nějaké Ypsilonky a že kdybych chtěl, zhotoví mi z nich klidně různé jiné varianty, například Dsa, DFsa, DFa… Modelařina mě zajímá, taťka kdysi něco nasbíral, já něco málo též… Tak proč ne. Ale o takové vozy jsem nikdy v muzejním provozu nezavadil a kromě donedávna alespoň trochu provozovaných Ds952 o nich ani příliš nevěděl, ze tří výše zmíněných typů pak obzvlášť o DFa 1972 (dle aktuálního označení DPost954, toho se ale žádný vůz nedočkal). Zeptal jsem se jej, kde bych na takový vůz narazil, pokud vůbec existuje a on mi odpověděl, že třeba u nás v nehoďáku.
Již dříve jsem snil o tom, že jednou něco zachráním, ale nebyly na to ani peníze, ani prostor. Začal jsem tedy shánět prostory, ty se mi nakonec za velmi solidní peníze podařilo pronajmout. Ale nepředbíhejme.
Vycházel jsem z toho, že u nás v depu se shodou náhod nachází vůz, který je ze soupravy „nehoďáku“ již delší dobu vyřazen a vzhledem k jeho řazení v menším konvoji vraků k budoucí likvidaci se s ním asi dále nepočítá. Po bližším ohledání jsem zjistil, že jde opravdu o vůz 91-40 017, alespoň dle tvrzení štítků na jeho rámu. Kolega mi potvrdil, že to DFa je. Pak tedy začalo jednání s ČD o koupi a s nejmenovanou firmou o nájmu stání na vlečce. Jak je ze zbytku webu zřejmé, zadařilo se.
Naštěstí se nápad na vytvoření vlastní menší soupravy setkal s úspěchem alespoň u části rodiny, tedy jsem v tom nezůstal sám – v takovém případě bych do toho nešel, jde o celkem velké finanční sousto, minimálně v případě dalších potenciálních exponátů.
Nyní pomalu šetříme na další vozy, opravy… A víte co, přidejte se k nám a sledujte, jak se daří projektu růst. Kdo ví, třeba jednou dorazíme i na vaše nádraží. 🙂
